Hnojení ovocných stromů

V období, kdy už tušíme doshaovaný výnos a kvalitu sklizeného ovoce, současně přemýšlíme, jak dosáhnout ještě lepších vánopsů, především u jádrovin. Jedním z předpokladů k dosažení tohoto cíle je příprava na správnéa včasné podzimní hnojení jádrovin.

Hnojení před sázením stromků

Před založením sadu nebo sázením jednotlivých stromků děláme tak zvané meliorační hnojení. Tímto hnojením obohacujeme hlavně hlubší vrstvy o chybějící živiny a vytváříme pro jejich účinek příhodné podmínky dodáním organické hmoty a vápněním všude, kde je toho třeba. Při kopání jámy dáme horní Část půdy (ornici) na jednu stranu a spodinu na druhou. Ornici smícháme s 10—20 kg dobře uzrálého kompostu (popř. rašeliny). Na chudších a propustnějších půdách používáme dávku kompostu, odpovídající až 25% objemu jámy. Do jam však nikdy nedáváme čerstvý hnůj, protože při rozkladu poškozuje kořínky. Při kyselé půdní reakci přidáme vápenec (nikdy hašené nebo pálené vápno). Důkladné promíchání je samozřejmě požadavkem.
Kromě organických hnojiv a vápna použijeme ke hnojení stromků průmyslová hnojiva. Asi polovinu těchto hnojiv, u hlouběji kořenících dvě třetiny, zaryjeme na dno jámy a zbytek promícháme s půdou (ornici), kterou použijeme do spodní části jámy. Do části ornice určené k přímému zasypávání kořenů průmyslová hnojivá raději nedáváme.

Do jámy (o průměru 1 m a hloubce 50 cm) je možno dodat 1,5—2 kg mletého vápence, 1,5—2 kg superfosfátu, 0,1—0,2 kg síranu draselného nebo draselné soli, 0,25—0,5 kg Kieseritu. Místo Kieseritu je možno použít 0,75—1 kg Martinské moučky, kterou dodáme současně hořčík a vápník, a proto dávku vápence můžeme snížit zhruba o polovinu. Známe-li výsledky rozboru půdy, je třeba k nim přihlédnout a při dobré zásobě některou živinu i vynechat. Vyšší dávky hnojiv se nedoporučují, neboť půdní roztok se stane příliš koncentrovaný a působí na přesázený stromek škodlivě. Zákrsky na mělce kořenících podnožích lze vysazovat přímo do půdy hluboko zryté. V tomto případě hnojivá zarýváme po celé ploše.

Orientační dávky průmyslových hnojiv v kg na 10 m2

Zásoba přístupných
živin
Superfosfát 50% draselná sůl
Síran draselný
Kieserit
malá 1,5—2,5 0,2-1 0,25-050
střední 1,0-1,5 0,5 do 0,25
dobrá 0,5 0,25

Vyšší dávky hnojiv použijeme na těžkých půdách. Naopak na lehkých půdách aplikujeme dávky nejnížší. Kompost rozhodíme v dávce 50 kg na 10 m2 a mletý vápenec v množství 1—3 případně i více kg na 10 m2, podle obsahu uhličitanu vápenatého v půdě. U hrušní raději méně, neboť na rozdíl od jabloně nesnáší vysoký obsah vápna v půdě. Stromky sázíme do jamek, které děláme tak prostorné, aby se do nich pohodlně vešly kořeny. Vápenité a těžší střední půdy s obsáhem vápna 0,3—3 % je třeba pohnojit před založením sadu také boraxem (50 g na 10 m2) a síranem manganatým (10 g na 10 m2).

V domácích zahrádkách se musejí často staré nerodící ovocné stromy nahradit mladými. Stromky sázené do jam po vykopání starých stromů bez úpravy půdních poměrů špatně rostou. Příčinou je únava půdy. Podle nejnovějších poznatků tuto únavu způsobují především mikrobi, a proto ani vydatné hnojení nepřináší očekávané výsledky. Nejlepším řešením je vyměnit zeminu. Novou zeminu je třeba obohatit kompostem a průmyslovými hnojivý. Jámy je nutno v tomto případě vyhloubit větší.

Hnojení mladých a plně plodících stromů

Úspěšné hnojení jádrovin je nemyslitelné bez dodání dobrého kompostu nebo hnoje do půdy. Stačí hnojit alespoň jedenkrát za 3 až 4 roky. Pro organické hnojení je nejvhodnější právě podzimní období, neboť při obrývání zapravujeme organickou hmotu do blízkosti kořenů. Dávku organických hnojiv odstupňujeme podle stáří a průměru koruny. U mladých stromů podle jejich stáří použijeme dávku od 15 do 30 kg na 1 strom. U plně plodících jabloní a hrušní vycházíme z průměru koruny.

Před zapravením organické hmoty do půdy je vhodné na rozprostřený kompost nebo hnůj rozházet zásobní dávku superfosfátu. I tímto hnojivém je možno hnojit na 2 až 4 roky dopředu. I draslíkem a hořčíkem můžeme zásobit dopředu, ale jen na středně těžkých a těžších půdách. Tyto prvky je vhodnější dodat na kratší dobu (2 roky), neboť jsou v nůdě pohyblivější. Na lehkých půdách je zásobní hnojení draslíkem a hořčíkem nevhodné, neboť se zde značně vyplavují živiny do spodních vrstev.
Na podzim je možno jádrovinám poskytnout i část dusíku. K tomuto účelu je vhodný síran amonný nebo močovina. Podzimní dusíkaté hnojení je nevhodné na lehkých půdách a v oblastech s většími srážkami, neboť značná část dusíku může být přes zimu odplavena. Proto dusíkem raději hnojíme koncem zimy a v jarním období.
Při stanovení dávek hnojiv vycházíme z roční dávky živin v gramech, které je nutno dodat v průmyslových hnojivech na plochu 10 m2.

Období

při

malé

Fosfor zásobě v střední

půdě

dobré

při

malé

Draslík zásobě v střední

půdě

dobré

při

malé

Hořčík zásobě v střední

půdě

dobré

do začátku plodnosti

20

10

70

30

21

9

začínající plodnost

30

20

5

100

60

20

24

12

plná plodnost

50

35

20

140

100

60

27

15

velmi vysoká plodnost

60

45

30

180

140

100

30

18

Na podzim je možno hnojit i kom-binovanými hnojivý (NPK, případně Cereritem). Tato hnojivá však k zásobení dopředu na několik let nepoužíváme. Chybějící živiny k vytvoření optimálního poměru živin dodáme v jednoduchých hnojivech. Mnozí zahrádkáři zapravují hnojiva jen kolem kmenů do mís menšího průměru než je průměr koruny. Takové hnojení je velmi málo účinné, neboť živiny v převážné míře přijímají obvodové částí kořenů. Tyto nejaktivnější části kořenů stromů zasahují do 1,5 až 3 násobného průměru obvodu koruny. Proto v hustějších výsadbách zapravujeme hnojiva nejlépeplošně.

Autor: Zahradni-hnojiva.cz

Sdílej článek na