Hloubkové hnojení ovocných stromů

Protože hlavní množství kořenů ovocných stromů, jimiž jsou přijímány živiny, je v hloubce zhruba do 60 cm, bývá hloubkové hnojení účinnější než povrchové. Velký význam má zejména pro zatravněné sady a pro stromořadí, kde je povrchové hnojení velmi málo účinné. K hloubkovému hnojeni se používají vodní roztoky průmyslových hnojiv (nebo také močůvka obohacená superfosfátem). Většinou se do hloubky aplikují jen fosforečná a draselná hnojiva. Pouze u slabě rostoucích stromů a u stromů ve stromořadích a v zatravněných sadech se dává piné dusikatofosforečno­draselné hnojeni (NPK).

Hloubkové hnojeni má značný význam pro obohacení spodních vrstev málo zásobených fosforem a draslíkem.

Hloubkové hnojeni je vhodné jak na podzim, tak i na jaře nebo během vegetace. V nezatravněných ovocných zahrád­kách se hloubkové hnojení fosforem a draslíkem osvědčuje v kombinaci s povrchovým hnojením. Povrchové zapravu jeme do půdy na podzim 1/2 až 2/3 celkové dávky a zbytek, tj. 1/3 a 2/3, zapravujeme hloubkově, bud na jaře, nebo během vegetace (před květem nebo po odkvětu).

V době vegetačního klidu používáme hnojivé roztoky koncentrace 7— 1 O %‘ v době vegetace 3-5 %. K přípravě roztoků jsou z dusíkatých hnojiv vhodné síran amonný, ledek amonný s vápencem nebo močovina. Fosfor získáme vyluhováním práškovitého superfosfátu. Z draselných hnojiv používáme draselnou sůl, síran draselný nebo Kamex, z hořečnatých Kieserit.

K hloubkovému hnojeni používáme tzv. injektory, které zasunujeme do půdy do hloubky 35-40 cm. V menších za­hrádkách, kde toto zařízení nemáme, používáme k vy­hloubení otvorů do půdy železnou tyč nebo rýč. Otvory děláme pod korunou. Rovněž je možno roztoky hnojiv nalévat do brázd vyhloubených podél okrajů korun nebo pod nimi.