Vápnění ovoce

Vápnění ovocných stromů a keřů nelze na zahrádce ani v sadě opomenout, neboť vápník nejenže otupuje kyselou půdní reakci, ale je také živinou, která podporuje vyzrávání dřeva a chrání rostliny před některými chorobami. V podstatě rozeznáváme takzvané meliorační vápněni po výsadbě stromů a keřů a udržovací vápnění v dalších  časových cyklech.

Vápníme li přímo před sázením do jam, smícháme vápenaté hnojivo se zeminou, kterou se budou jámy zahrnovat. Na slabě kyselých kyselejších půdách se počítá na jednu jabloň nebo hrušeň asi 2-3 kg mletého vápence, na jednu slivoň nebo jinou peckovinu 1-2 kg, na rybíz 0,5-1 kg a na angrešt 0,1-0,2 kg.
Udržovací vápnění se dělá každým 3-4 rokem . Pouze při neutrální půdní reakci nebo při nízské potřebě vápnění  se aplikují vápenatá hnojiva k úhradě odčerpaného váp­níku v delším časovém odstupu za 8 až 10 let. Obvykle vápníme v zimě v následujícím roce po organickém hnojení. Používáme většinou nasucho vyhašené vápno, pouze na lehkých půdách mletý vápenec. Vápníme buď „naširoko“ (tam, kde pěstujeme plodiny), nebo do kruhových obvodů pod korunou stromů.

Dávka vápenatých hnojiv se řídí podle jejich obsahu (pálené vápno obsahuje asi 100 % CaO, mletý vápenec jen asi 50 % CaO) a podle výsledku agrochemického rozbo­ru půd, který udává potřebu vápněni, S ohledem na různou náročnost ovocných druhů a poměrně vysoký odběr vápníku postupujeme individuálně podle druhů dřeviny.