Hnojení organickými hnojivy

 Příklady organizace organického hnojení na zelinářské zahrádce

1. rok	2. rok	3. rok	4. rok
záhon košťálovin záhon kořenové zeleniny záhon plodové    zeleniny záhon cibulovin záhon kořenové  zeleniny	záhon plodové  zeleniny záhon cibulovin záhon košťá/ovin	záhon plodové   zeleniny záhon cibulovin záhon košťálovin záhon kořenové zeleniny	záhon cibulovin záhon košťálovin záhon kořenové zeleniny záhon plodové  zeleniny

Při užší specializaci sortimentu zelenin valíme takový sled plodin, aby nejpozději za dva roky byl záhon vyhnojen organickými hnojivy nebo aby na něm byla zařazena lusko­vina, která poutáním vzdušného dusíku hlizkovymi bak­tériemi na koříncích přispívá ke zlepšení půdní úrodnosti. Dva příklady vhodného zařazení organického hnojení při­náší tabulka

Příklady zařazení organického hnojení v zelinářských sledech

		A.			B.
1.	O	rané brambory květák	1.	O	rané kedlubny květák
2.		karotka špenát	2.		salát kedlubny celer
3.	O	salát rajčata a okurky	3.	O	kedlubny okurky
4.		ředkvičky pór	4.		naťová cibule ředkev
5.	X	hrách na lusky salát	5.	X	fazole špenát

 

Vysvětlivky: O = organické hnojení

X = zúrodňovací účinek luskovin

Nároky různých druhů zelenin na intenzitu organického hnojeni jsou uvedeny v tabulce 11.

Střední dávky dobře vyzrálého hnoje k zeleninám, v tzv. první trati (košťáloviny, plodové zeleniny, celer, popř. salátové zeleniny), se pohybují při hnojení každým druhým rokem od 25 do 30 kg na 10 m². Hnojíme-li v delších časo­vých odstupech (3 až 4letých), používáme dávky kolem 40-60 kg na 10 m². Hnůj po rozhození zapravujeme ihned do půdy, a to na lehčích půdách hlouběji (15-20 cm), na těžších mělčeji (10-15 cm), vždy na podzim.

Slamnatý nebo špatně vyzrálý hnůj zeleninám většinou nesvědčí. Hnůj je v zahrádkách často nahrazován zahradním kompostem nebo průmyslové vyráběným Vitahumem, který se používá při dvouletém až tříletém cyklu v dávkách kolem 60 kg na 10 m2.

Nedostatek hnoje nebo kompostu lze vyrovnat i tzv. zele­ným hnojením, pro které se nejlépe hodí vikvovité rostliny (bob, seradela, peluška, komonice, vičenee, hrách a vikev). Plodiny pěstované na zelené hnojení se většinou zapravuji do půdy na podzim, ojediněle na jaře.

Močůvkou se hnojí v dávce 10 až 20 litrů na 10 m² na kyprou zem nebo během vegetace ve dvojnásobném čtyřnásobném zředěni.

Plodové zeleniny	náročné (nejvíce rajčata) nejméně tykev)	nevadí jim ani čerstvý hnůj
Kořenoviny	nesnášejí přímé hnojení hnojem (výjimka celer)	hnojení vyzrálým kon-x‑ postern    je   prospěšné, k celeru a petrželi lze použít močůvku
Cibuloviny	nesnášejí čerstvé orga- nické hnojení (výjimka pór a některé odrůdy česneku)	na velmi chudých pů‑ dách lze dobře použít uležený komp o st) k póru lze použít močůvku ne‑ bo kompost, k česneku kompost
Luskovezeleniny	nehnojí se organickými hnojivy	keříčkové a pnoucí fa‑ zole    je   možno   hnojit kompostem
Vytrvalezeleniny	střídá se organické kino‑ jeni s hnojením minerál‑ ním
Salátové zeleniny	snášejí organické hnojení	za kompost jsou vděčně