Hnojení ovocných stromů

Pro většinu zahrádkářů je nejdůležitější živinou dusík, protože se jím dá rychle ovlivňovat růst a kvetení ovocných stromů. Při hnojení však nelze přehlédnout, že je v našich podmínkách nejpohyblivější a nejméně stálou živinou. Tato vlastnost způsobuje, že při hnojení dusíkem vznikají v praxi problémy. Je proto i řada názorů, zkušeností a doporučení, jak tuto výživu zajišťovat.
Rozdílné je čerpáním dusíku u jabloní během roku: nejslabší — 15 mg — při počátečním růstu; 45 mg v údobí silného růstu; 70 mg při oslabování růstu a 60 mg při jeho ukončení. V průběhu vegetačního období spotřeba dusíku neustále stoupá; je vysoká dokonce i po ukončení nadzemního růstu. V tomto posledním období jabloň pokračuje v příjmu dusíku a dalších živin, neboť probíhá intenzívní podzimní růst kořenů a ukládání zásobních látek. Podobně tomu je i u jiných druhů jádrovin. Kořeny rostlin čerpají dusík prakticky až do teploty 5 °C v kořenové zóně, takže mnohdy příjem živin pokračuje i v zimě. Proto je přihnojení dusíkem po sklizni ovoce vhodným opatřením. Nikoliv však přehnojení nebo zásobní hnojení dusíkatými hnojivý. V podzimním i zimním období by vlivem dešťů vznikly značné ztráty dusíku.

Pučení a kvetení brzy na jaře probíhá na konto rezervních látek, uložených v trvalých částech stromu. Jarní nástup vegetace nelze proto dusíkatým hnojením ovlivnit. U kořenů lze začátkem jara zaznamenat další intenzívní růst, který vyžaduje dostatek pohotového dusíku v půdě. Třetím rozhodujícím obdobím (špičkou v příjmu t¡.potřebě dusíku) je růst letorostů, intenzívní růst plůdků a zakládání květních pupenů pro úrodu budoucího roku. V uvedených špičkových obdobích musí mít jádroviny dostatek dusíku. Přirozenou reakcí na nedostatek živin, zejména dusíku, je silný propad plodů a periodicita v plodnosti.

Vhodná období pro hnojení a přihnojování dusíkem

Ovocné stromkyzačátek jarní vegetace (nejlépe březen), před květem nebo po odkvětu, v první polovině června a na podzim po sklizni. Celkovou dávku dusíku potom rozdělujeme do dvou a více dílčích dávek
nevhodné je pozdní letní přihnojování dusíkem zejména vyššími dávkami, které nejsou vyrovnány dalšími živinami. Toto hnojení se nepříznivě projevuje v propadu plodů, jejich zbarvení, jakosti a skladovatelnosti i ve vyzrávání výhonů.
U stromů se silným růstem a sníženou plodností dusíkaté hnojení přiměřeně omezíme. U stromů s velkou plodností a slabým růstem bychom měli naopak dusíkaté hnojení zesílit. Již za normální úrody se dostáváme k dávce 100 g dusíku na 10 m2 a po přidání dusíku podle násady i značně nad 100 g dusíku. Všeobecně se osvědčila dávka 75 g dusíku na 10 m2 v kombinaci se 4 postřiky močovinou na list v pravidelných 14denních intervalech. S postřiky je nutno začít ihned po odkvětu. U jabloní použijeme 1% roztok a u hrušní 0,5%. Při tomto hnojení se zvýšil výnos o 15,5 %. Při hnojení samotnou močovinou výnos stoupl o 12,7 °/o. Ukazuje se, že mimokořenové přihnojení dusíkem v období s vysokou spotřebou dusíku je velmi účinné. Jen při trvalém zatravnění a při pěstování podplodin je třeba dávku dusíku zvýšit (do 150 gramů dusíku na 10 m2).
Při dusíkatém hnojení bychom měli přihlédnout i k dalším činitelům. Pro přehled si je vyjmenujeme, jsou to: odrůda, podnož, věk, počasí, řez, hnojení organickými hnojivý a forma hnojiv.

Další tipy na hnojení ovocných stromů dusíkatými průmyslovými hnojivy

  • Hnojení dusíkem značně omezujeme u bujně rostoucích odrůd, u kterých nešetříme draslíkem. Zakrslejším tvarům je třeba dodat dostatek dusíku, abychom podpořili tvorbu přírůstků.
  • V období maximální plodnosti vyžadují stromy menší dávky dusíku než starší stromy, které již s plodností končí. Jde o to, aby nadbytečný dusík nevyvolal příliš bujný růst na úkor zakládání plodů. Dusík je však nutný k zajištění plodnosti v dalším roce.
  • Mladé, dosud neplodící. stromky hnojíme jen na začátku jarní vegetace (v březnu až dubnu). V prvních letech po vysázení je dusík potřebný pro vytvoření mohutné kořenové soustavy a dobrého základu koruny. Při tvarování se výhony silně zakracují, a proto případné nevyzráni výhonů, pokud ovšem nepřijdou silné mrazy, není rozhodující. Při dobré výživě v mládí přichází jabloň do plodnosti o 1 až 3 roky dříve. Při zakládání ovocného sadu, kdy ovocné stromky po přesázení mají málo aktivních kořínků, dosáhne se postřikem 0,5% roztokem močoviny s přídavkem asi 0,1 proc. hašeného vápna podstatného zlepšení růstu stromků.
  • Hnojení vysokými dávkami dusíku je za suššího počasí neúčetně, ba dokonce škodlivé. Je proto namístě spojit hnojení dusíkem s dodáním závlahy.
  • V zásadě každý řez a zaštipování musí nevyhnutelně doprovázet dodání dusíku a fosforu.
  • V roce hnojení organickými hnojivy (kompost a hnůj) nehnojíme již dusíkem v průmyslových hnojivech. Případnou vyšší potřebu podle násady plodů řešíme mimokořenovou výživou močovinou nebo kombinovanými listovými hnojivy.
  • Nejvhodnějším hnojivem, zejména pro jarní hnojení, je ledek amonný s vápencem který obsahuje polovinu dusíku ve formě čpavkové a polovinu ve formě ledkové a je fyziologicky neutrálním hnojivem. Uplatní se i síran amonný, protože čpavková forma, zejména při dostatku kyslíku, podléhá nitrifikaci (produktem tohoto pochodu, při němž nitrifikačni baktérie okysličují amonné soli v půdě na dusitany a dusičnany, je dusičnanový dusík)
  • Síran amonný je vhodný pro půdy neutrální až zásadité, neboť je fyziologicky kyselým hnojivém. Vhodným hnojivem je i močovina s pozvolně působící formou dusíku. Pro přihnojování v pozdějším období používáme ledek vápenatý nebo rovněž ledek amonný s vápencem. Všechna dusíkatá hnojivá zapravujeme do půdy jen mělce.

 

 

Autor: Zahradni-hnojiva.cz

Sdílej článek na